Knihomolka na cestách: Londýn (2015)

října 29, 2015


Ahoj!
Jak již víte, několikrát jsem to tu opakovala, podnikla jsem se svou třídou výlet do Londýna. Ano "výlet". Spíše studijní pobyt v Londýně s objevováním města. Jenže se to neobešlo bez problémů. A těch problémů vůbec nebylo málo.

Začněme úplně od začátku. Do Londýna jsme odjeli v neděli, 11. října, v 21:00. Společně s námi tam jela ještě jedna základní škola - to abychom zaplnili celý autobus. Povím vám, že ti byli ještě fajn, ale nejhorší byla paní průvodčí, Růženka. Nejraději ze všeho nám do všeho kecala a to tím svým způsobem, jak ji vše nudí. A dále nás hrozně ráda budila v tu nejnemožnější dobu - ve čtyři ráno! Ale stejně se v autobuse spát nedá.

V pondělí ve 12:00 jsme se nalodili na trajekt. Ale ještě před tím jsme projeli celé Německo a kousek Francie. Tohle bylo poprvé, co jsem se dostala k blízkosti lodě! Nikdy jsem dříve nebyla na trajektu, ale v zahraničí ano - Itálie a Chorvatsko, ale jinak ne. Právě proto, jsem byla nadšená, že jedeme do Londýna. Když jsme se nalodili, hned jsme šli na vyhlídkovou palubu, a nádhera! Strávila jsem tam asi hodinu, nedokázala jsem se vynadívat, ale taky proto, že uvnitř se se mnou všechno houpalo, takže jsem tam nechtěla zůstat. A pak, Londýn. Ještě dříve, než jsme jeli rovnou do campu, jsme cestou narazili na nějaký hrad, jehož jméno si již bohužel nevybavím. Večer, asi kolem šesté, jsme dorazili do campu a byli nemile překvapeni naším ubytováním. Po necelých třiadvaceti hodinách v autobuse jsme si chtěli konečně odpočinout, ale to nešlo.

     

Naše ubytování bylo jedním slovem, strašné. Nejprve jsme si zabrali pokoje, ale pak začala panika typu, kde je sakra zástrčka?! Tak si představte, že tam byla jen jedna pro dvacet dětí! Takže se zapojila prodlužovačka a do ni další, až to nakonec dopadlo tak, že se tam nabíjelo patnáct telefonů najednou. Vážně jsem se začínala bát, že to tam vyhodíme do vzduchu. Další byly okna. Plesnivý a starý. Hrozilo, že každou chvíli vypadnou. A v některých pokojích zase měli plesnivé i záclony. To není všechno - i některé matrace byly strašné. Nechtěli jsme na nich spát. A topení! V každém pokoji bylo, ale že by topilo? Ha, to nedoufejte. Plus se zadní, únikové dveře, nedaly zavřít, takže tam byla furt zima. Jednoduše jsem to tam nedávala a ostatní holky taky ne. Ale ty děti to měli horší. Učitelky byly zavaleny telefonáty od rodičů a náš učitel zase od naší ředitelky. Blázinec! Takže to nakonec dopadlo tak, že ten první den někteří z nás spali v autobuse. Večer tam bylo hezky teplo, ale ráno jsem se klepala zimou! A ještě jsem z okna viděla lišku! A málem jsem zapomněla na sprchy! Byly tam tři - dvě rezavé a nikdo do nich nechtěl, a jedna jediná, ve které občas tekla teplá voda. Šílený.

Nejvíc mě ale pobavila večeře. Tři brambory s nějakou divnou bílou omáčkou - fakt jsem to nechtěla jíst. Pak se ozvala naše průvodkyně, že se zítra ráno máme těšit na "švédské stoly". Prosím, nečekejte nic královského. Přišli jsme ráno na snídani, a švédské stoly vypadaly takto - talíř, a na něm sýr, máslo a marmeláda. A na co si to dát? No přece na toust! To by ještě šlo, ale teď si představte naše obědové balíčky. Představte si, že máte jít do školy a pak ještě někde chodit. To vydáte hodně energie, takže toho jídla potřebujete hodně. Ale náš obědový balíček se na celý den skládal z toustu, sušenky a jablka. Tohle nikdo nepochopí.


        

Ještě zpátky u nás, v České republice, se moje třída dohaduje, co bude propadák. Všichni si mysleli, že to bude škola. Překvapení! Je to naše ubytování. Ale zpět do Londýna. Druhý den, v úterý, nám měla začít škola. Další překvápko bylo na cestě. Dozvěděli jsme se, že škola je od naše ubytování tři hodiny, takže v šest snídaně a v sedm odjezd. Ten první den naší školy jsme tam dorazili až v deset, protože nikdo netušil, kde ta škola je. Ale nakonec jsme ji našli! A je úžasná, a to nejen navenek. Myslím, že jsme si všichni ty tři dny ve škole - od úterý do čtvrtka - naprosto užili. Učitelé - vystřídali se u nás dva - byli sympatičtí a jejich hodiny zábavné. Škoda, že jsme si je nemohli odvést sebou.

     

První den naší výpravy po Londýně, jsme byli navštívit Britské muzeum. Naštěstí tam s námi nešla ta naše průvodkyně, uff. Někteří z moji třídy využili možnosti se na hodinu zdejchnout - mrknout do obchodů a nebo jít na jídlo - ty tousty se fakt nedaly jíst - ale já jsem toho využila, abych si Britské muzeum prohlédla celé - měli jsme normálně na prohlídku dvě hodiny, ale plus ta hodina, co ostatní šli na jídlo, a já všechno zhlédla. Nejvíce jsem se zdržela v sekci Řecka - řecké sochy a tak. Jsem šílenou maniačkou do řeckého a římského božstva a památek - kdo asi za to může, že? Rick Riordan! A ze všech exemplářů, co vystavovaly v muzeu, mě zaujala replika Parthenónu. A mezitím, co my si prohlíželi Britské muzeum, náš učitel byl na ambasádě, dohodnout se, co budeme dělat. Nakonec to dopadlo tak, že jsme tam museli zůstat. Už nikdy na to nechci vzpomínat, bylo to vážně děsivé.

Jelikož jsem tam začala ztrácet přehled od čase, už netuším, kdy jsme byli navštívit Tate Muzeum, které je známo tím, že původně to byla elektrárna. Sice to tam bylo úžasné, ale všichni jsme byli tak nevyspalý, a taky jsme se - tedy alespoň já - těšili na Millenium Bridge, které je jen kousek od něho. Víte, co to je? To je tančící most! A nebo taky most, který se objevil v jednom z filmů o Harrym Potterovi! Všem se vybaví okamžitě Harry Potter, ale já znám ještě jeden Rubínově červená - neboli Rubinrot.

        

Jelikož jsme toho za ten týden prošli a zažili tolik, vybrala jsem jen pár momentů, o které jsem se chtěla s vámi podělit. Poslední den, den našeho odjezdu, což bylo v pátek 16. října, jsme celý den chodili. Prošli jsme vše, co jsme za ty předešlé dny nestihli - Trafalgar Square, Národní muzeum, Buckinghamský palác, Green Park, Hyde Park, Piccadilly Circus a mnoho dalšího. Samozřejmě, jsme dostali na Oxford Street rozchod, takže jsem se přidala ke svým spolužačkám a šla s nimi do Primarku. Obří krám, to vám povím, už nikdy víc. A večer jsme šli mrknout na Big Ben - fotka je od mé kamarádky, která je přes fotoaparát, já s tím svým foťákem na mobilu to nedokázala vyfotit - a pak London Eye, které je naprosto úžasné, dokonalé, obří! Naprosto perfektní. A od London Eye míříme zpět domů, do Čech.


Více fotek z Londýna naleznete zde.

A nakonec, společná fotka před Buckinghamským palácem!


"Napište o tomhle našem výletu do Londýna knihu, bude to bestseller!"

You Might Also Like

0 komentářů

Narozeniny blogu


Knižní blogeři

Knižní blogeři

2017 Reading Challenge




2017 Reading Challenge



Nessa has
read 0 books toward
her goal of
70 books.


hide